„Jak tam je? Létá někdo? Je někdo na startu?“ …každodenní otázka nejen paraglidisty, který se rozhoduje zda jet nebo nejet na kopec. Není nic lepšího, než mít možnost se podívat online.
Velké povídání o historii kamer na Rané, tvorbě nového systému i technických detailech naleznete v článku.
Historie
Již za dob mého kurzu (v roce 2008) byla v provozu webkamera u „Jezevce“ na karavanu, která šla sledovat na jeho webu Jezevcoviny.net . Jednalo se o USB web kameru, zapojenou do staršího notebooku, ze které každých 10 minut bral grabovací software obrázek a nahrál ho na web. Občas se na webu objevila i druhá kamera zabírající motokros nebo vrchol. U kamer Jezevec bojoval s vypalováním obrazového snímače, a jednou jsem viděl, že má před objektivem sklíčko ze slunečních brýlí přidělané vrutem do gumového těla levné PC webkamery, u které šel hodně vyšroubovat objektiv a dosáhnout tak velkého zoomu. Když se kamera vypálila, i na webu pak bylo jen prázdné okno ale pak se třeba za rok zase objevila jiná.
Jezevcovo systém fungoval po desetiletí poměrně spolehlivě, až do jara roku 2025, kdy se poslední kamera přestala aktualizovat úplně, protože došlo k závadě na grabovacím notebooku.
V mezičase, přesněji v roce 2014 tehdejší nový správce Skleníku, Jirka „Drákula“ Strnad nechal nainstalovat levnou venkovní Čínskou kameru vedle střešního okna na půdě Skleníku. Zveřejněná byla na stránce ranskahora.cz . Váš prohlížeč si každých pár vteřin automaticky tahal z kamery nový snímek, ale šlo se připojit i na webové rozhraní kamery a sledovat živý stream!
Bohužel tato kamera vydržela v provozu jen pár měsíců (snímek se nedochoval) – vzhledem k velkému náklonu nahoru na oblohu a nedostatečné ochraně proti Slunci došlo nevyhnutelně k vypálení obrazového snímače.
Návrh a instalace
V lednu zvolený nový výbor PGKR se rozhodl, že využije část klubových finančních prostředků k obnově zajímavých pohledů od Jezevce, přidá zbrusu novou kameru na letiště a umístí darovanou termokameru na vrchol Rané. K tomu se využili profesionální zkušenosti našeho předsedy. V AXIS Site Designeru jsme vyzkoumali potřebné úhly záběrů kamer. Pak jsme chvíli hledali ve výprodejové nabídce ATKM.cz dealera Uniview (trojka na čínském trhu nevlastněná státem se zajímavým poměrem cena/výkon) a našli přesně se hodící kameru Uniview IPC2314SB-ADF60KM-I0, což je střední modelová řada Prime. Jedná se o 4MPx kameru. Z ní odchází na web FullHD (2MPx) obrázek, který však vypadá lépe než z kamery s nativním 2MPx rozlišením. Kamera má dlouhý 6.0mm pevný objektiv s úhlem záběru 52°, který ve všech třech případech přesně odpovídá navrženým scénám. Vzhledem k tomu, že kamery byly zrovna ve výprodeji, ušetřili jsme klubové kase několik tisíc korun.
Ke kamerám bylo přikoupeno originální příslušenství: instalační boxy TR-JB05-B-IN, průchodky TR-A01-IN a jeden držák na sloup TR-UP06-C-IN. Kabeláž je všude česká venkovní FTP cat6 od Solarixu.
U Jezevce se o napájení kamer přes síťový kabel stará MikroTik hEX PoE (RB960PGS), který zajišťuje adminovi možnost vzdáleného připojení z domova a správu systému. Internet poskytuje Mistral Paragliding, za což děkujeme.
Na letišti kameru napájí pouze pasivní 48V PoE injektor od Ubiquiti a využíváme internet Aeroklubu Raná. Máme zde také zajištěnou možnost vzdáleného přístupu ke kameře z domova, za což kolegům na letišti také děkujeme.
Pořizovací cena systému se pohybovala kolem 10 000 Kč.
Nastavení kamer
Když pominu základní nastavení, bylo nutné v nastavení obrazu výrazně kompenzovat nevhodně napsaný firmware kamery, který při zapnutém softwarovém WDR (Wide Dynamic Range) sice odstraní přepaly a stíny, a výrazně zlepší celkový obraz, ale utlumí kontrast a z jasné bílé udělá světle šedou (celkem běžný u určitých ročníků čínských kamer). Výsledkem je, že se mraky mohou zdát tmavší než opravdu jsou, což je mínus, které mě docela štve. Provádět automaticky postprocessing na fotkách není aktuálně technicky možné (přesněji, já to neumím). Proto je kompenzace jasu a kontrastu nastavená přes funkce internetového prohlížeče alespoň na náhledové obrázky na Dashboardu Rané (přístup jen pro členy nebo hosty klubu).
Zapnutí WDR (široký dynamický rozsah), které kompenzuje jasnou oblohu a stíny, po celý den bylo skoro nutností, aby nedocházelo při nedostatku světla k přepínání do klasického módu bez WDR, kdy by snímek pak vypadal hodně jinak (už vlivem vlastních nastavení obrazu v kameře, viz obrázek).
Vypnutí IR (infra) přísvitu bylo nutností, aby si kamera nesvítila do převlečky s filtrem.
Denní/noční režim jsem při testování přepnul pouze na denní. Nicméně ukázalo se, že od západu Slunce do občanského soumraku není už prakticky nic vidět. Proto jsem nastavení přepnul zpět na automat a cca od západu Slunce už můžete vidět, že je obraz černobílý (noční mód), aby bylo alespoň něco vidět.
Vyvážení bílé mne u scény s výrazným podílem oblohy úplně nenadchlo v žádné výrobcem dané předvolbě. Nezbylo tedy nic jiného, než ho nastavit ručně (to normálně nikdy nedělám, většinou funguje +- dobře). Poprvé za svojí kariéru tedy doufám, že manuální nastavení vyvážení bílé bude fungovat celoročně.
Nahrávání snímků na web v rozlišení FullHD (více kamera neumí, přestože je 4MPx) provádí přímo jednotlivé kamery přes FTP – stačilo jen nastavit cílový server, přihlašovací údaje, cestu pro uložení a interval nahrávání, který je zatím 60 vteřin.
Automatická aktualizace snímků na webu je opět dostupná pouze na Dashboardu (pro členy a hosty klubu).
Ochrana proti Slunci
Ze zkušeností popsaných výše víme, že byl u levných webkamer problém s vypalováním obrazových snímačů Sluncem. Nicméně v zaměstnání mám profesionální kameru, která kouká také přes výrobní zařízení na jižní oblohu a k vypalování snímače nedochází – zřejmě vlivem důkladnější vnitřní konstrukce a lepšího odvodu tepla od snímače. Zajímalo mě, jak to bude u těchto kamer střední třídy.
Červeně: Po instalaci první kamery k Jezevcovi se hned první slunečný den ukázalo, že Slunce v čipu zanechává nepatrnou šmouhu = také vypaluje snímač, ikdyž jen nepatrně. Bylo tedy třeba urychleně vymyslet řešení v podobě nějakého tmavého sklíčka.
Žlutě: V rámci testování první kamery u Jezevce jsem si také všiml, že krycí sklo objektivu způsobuje výrazné odlesky, pokud Slunce svítí hodně z boku (na fotce níže není moc patrný, ale jiný snímek jsem teď nenašel). Řešením bylo vyrobit tzv „sluneční štít“ podobný těm, které se prodávají k profesionálním foťákům.
Šedý filtr
Kolega fotograf (má parádní fotky industriálu) doporučil použití ND (Neutral Density) filtru = šedý filtr, který jen ztmavuje obraz. Po hledání nějakých levných alternativ jsem na AliExpresu a zápětí i v České eshopu objevil ND filtr Vario, který umožňuje nastavitelné ztmavení, což mě přišlo jako ideální varianta pro experimentování. Objednal jsem nakonec průměr 43 mm, který mi přišel jako ideální volba pro vybranou kameru. Větší než krycí sklo objektivu, menší než tělo kamery, a ne zas zbytečně velký, aby způsoboval další odrazy mezi ním (filtrem) a objektivem kamery.
Po zkušenostech z provozu mohu říct, že na zabránění vypalování čipů stačí redukce světla filtrem ND2 (-50% světla), nanejvýš ND4 (-75% světla).
Vždy záleží na typu kamery, jak dobře si se Sluncem dokáže sama poradit. Filtrem s vyšším ztmavením si zase zhoršíte/ztmavíte podvečerní scény, kdy už je málo světla.
Sluneční štít
Bylo nutné ho vymodelovat od nuly, protože žádný originál ke kameře neexistuje. Design jsem spojil rovnou s držákem ND filtru. Vše jsem namodeloval ve Fusion 360, a po vytisknutí několika prototypů na 3D tiskárně Průša MK3S jsem konečně dostal uspokojivý výsledek, který je z černého PETG.
Vznikla tedy „převlečka“ přes předek kamery s dírou pro nacvaknutí závitu na ND filtru, a samotný „sluneční štít“, který se nasadí na převlečku a celá sestava pak na kameru. Vnitřní plochu převlečky kolem ND filtru a celou vnitřní stranu samotného „kšiltu“ jsem se rozhodl ještě natřít „nejčernější černou“ barvou MAXX DARTH, abych minimalizoval nežádoucí odrazy. Bohužel až po koupi jsem si všiml, že je vodou ředitelná, hehe. Snad na té vnitřní straně nějaký pátek vydrží.
Právní roviny
Ochrana osobních údajů
Provoz kamerových systémů je v dnešní době často spojován s ochranou osobních údajů. Podle metodiky Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) se o osobní údaj jedná pouze tehdy, pokud lze konkrétní osobu ze záběru jednoznačně rozpoznat nebo identifikovat.
Naše kamery jsou namířeny na svahy Rané a jejich okolí tak, že se osoby na záběru objevují pouze jako vzdálené postavy v krajině, a jejich vzdálenost od kamery je větší, než je tzv. mezní vzdálenost pro „rozpoznání“, stanovená výrobcem dle normy DORI (EN 62676-4). Hustota pixelů na metr v těchto místech nedosahuje hodnoty potřebné k rozpoznání obličeje ani dalších identifikátorů.
Díky tomu není možné identifikovat jednotlivé osoby, a provoz kamer tak nespadá do působnosti GDPR.
Autorská práva
Snímky z našich kamer jsou chráněny autorským právem Paragliding klubu Raná, z. s.
Kamera Raná JV Motokros + Kamera Raná SZ:
Jakékoli další použití, šíření nebo publikování je možné pouze s předchozím souhlasem výboru klubu.
Kamera Raná JV (veřejná):
Snímky z této kamery lze volně sdílet a používat, pokud bude uveden jejich původ (Paragliding klub Raná, z. s.) a/nebo zůstane zachováno logo klubu přímo ve zdrojovém obrázku.
Kde kamery najdu?
Kamera na JV Rané, která funguje na stejném místě už desítky let, je k dispozici i nadále všem zdarma na stránce Kamery .
Pro všechny, kteří chtějí mít nadstandardní přístup a vidět i na Motokros a Severozápadní stranu je tu nová stránka: Dashboard Raná . Zde si hosté klubu nebo členové klubu (mimo jiných výhod) mohou na jedné stránce užívat každou minutu automaticky aktualizované snímky, sondu a nový kalendář akcí – viz obrázek.
Další plány?
- Rozchodit LIVE časosběr ke všem kamerám (pro hosty a členy klubu).
- Zajistit napájení na vrcholu pro termokameru od Uniview (trojka na čínském trhu po Hikvision a Dahua). Pokud to vyjde, budeme zřejmě jeden z prvních nebo úplně první PG klub na světě, který bude mít statickou termokameru pro potřeby pilotů. Zkušební snímky:
