Raná u Loun

Mezinárodním "osvědčením" o důležitosti Rané je její zařazení do Evropské ekologie sítě a EECONET, jako biocentra evropského významu.

Hrad HAZMBURK, dříve zvaný Klepý, se již přes šest století týčí nad úrodnou rovinou kolem řeky Labe a dolní Ohře na pozadí zelených kuželů Českého středohoří. Od počátku 17. století však leží v troskách. Své pojmenování získal až po roce 1335, kdy ho podle svého erbovního znamení pojmenoval Zbyněk Zajíc z Valdeka.

Hrad HAZMBURK se rozkládá na 418 metrů vysokém čedičovém návrší. Čedičový  masiv byl v letech 1898, 1900 a 1939 příčinou přírodních katastrof, při kterých byla zničena původní obec Klapý.

S HAZMBURKEM je spojeno mnoho pověstí a bájí, které inspirovaly významné české umělce, například Karla Hynka Máchu, Svatopluka Čecha, Emila Fillu a další.

Milešovka je po právu nazývána královnou Českého středohoří. Vděčí za to nejen své nadmořské výšce, ale též krásnému, kuželovitému tvaru, který se vznešeně tyčí nad ostatními vrcholy. S průměrnou rychlostí větru 8,5 m/s (= 30,5 km/hod) je vrchol hory největrnějším místem České republiky, bezvětří zde bývá v průměru jen 8 dní v roce. Ne náhodou její německý název zní "Donnersberg" ("Hromová hora"). Právě zde je zaznamenáváno nejvíce bouří na našem území.

Z geologického hlediska je Milešovka kupou, budovanou sodalitickým trachytem. Její svahy, které dosahují sklonu až 30°, pokrývá přirozený lesní porost. Vytrvalé působení silných větrů ve vrcholové partii má za následek formování smrkových větví do tzv. vlajkových a bajonetových tvarů. Bohužel je v současnosti tento přírodní úkaz prakticky zcela zničen nepříznivým působením imisí. Z biologického hlediska jsou velmi ceněny také bezlesé části hory. Jedná se o skalní výchozy, sutě a skalní stěnu "Výří skály" při jihozápadním úpatí. Právě v těchto místech se nachází většina významných druhů rostlin. V roce 1874 zde byl dokonce objeven velmi vzácný jazýček jaderský - orchidej, která nebyla na území Čech nikde jinde zaznamenána. Vyskytuje se zde i řada chráněných druhů ptactva, hmyzu a měkýšů.

Člověk navštěvoval vrchol hory odpradávna, o čemž svědčí archeologické nálezy keramiky již od mladší doby kamenné. V této souvislosti lze uvažovat o kultovním významu hory v období pravěku. Dění na vrcholu Milešovky znovu ožilo na počátku 19. století a to s rozvojem turistiky. Roku 1819 ho navštívil slavný německý cestovatel a přírodovědec Alexander von Humboldt. Ten byl výhledem natolik nadšen, že ho označil za třetí nejkrásnější na světě a až do roku 1839 se sem pravidelně vracel. V roce 1825 začal Antonín Weber, hostinský z Milešova, prodávat turistům na vrcholu hory občerstvení. Pro tyto účely zde vybudoval z větví a roští chatu, kterou vybavil mechovými lůžky pro případné nocležníky. Tato proslulá "mechová chýše" byla záhy nahrazena zděnou stavbou, v roce 1850, zde byla vybudována také kamenná rozhledna. Další významná stavební aktivita se datuje do roku 1903, kdy zde počala stavba meteorologické observatoře s vyhlídkovou věží. Observatoř, která zde plní svoji funkci dodnes, je zároveň nejstarší českou horskou meteorologickou stanicí. Přístup na rozhlednu nebyl donedávna vůbec možný. Až díky aktivitě obecně prospěšné společnosti "Milešovka" se v roce 1998 opět podařilo zpřístupnit pro veřejnost spodní ochoz rozhledny. Zbývá ještě dodat, že nákladní obsluhu observatoře zajišťuje průmyslová lanovka vybudovaná v severním svahu hory.